Učivo a zápisy z petrologie (kapitoly 1-3)

Petrologie 1 (Úvod do petrologie a vyvřelé horniny)

A) Učivo Petrologie 1

Horniny jsou přírodní pevné látky složené z jednoho nebo více minerálů. Mohou obsahovat i příměsi – například úlomky jiných hornin nebo zbytky organických látek. Podle vzniku dělíme horniny na vyvřelé, usazené a přeměněné.

Vyvřelé horniny vznikají chladnutím magmatu nebo lávy. Pokud magma tuhne pod zemským povrchem, vznikají hlubinné vyvřelé horniny. Tuhnou pomalu, takže mají hrubou texturu s dobře viditelnými krystaly. Pokud magma vystoupí na povrch jako láva a rychle ztuhne, vznikají výlevné vyvřelé horniny s jemnou texturou, kde jsou krystaly drobné nebo téměř neviditelné.

Hlubinné vyvřelé horniny:

Žula (granit) – světlá, skvrnitá hornina. Obsahuje křemen, živce a slídy. Používá se na dlažbu, obklady i pomníky.

Gabro – tmavá hornina bez křemene. Je tvořena hlavně živci a pyroxeny. Je tvrdé a odolné, vhodné např. na drcený kámen.

Výlevné vyvřelé horniny:

Čedič (bazalt) – tmavá, velmi tvrdá hornina vzniklá rychlým ochlazením lávy. Používá se ke stavbě silnic nebo k výrobě čedičové (minerální) vaty. Minerální se vyrábí roztavením a následným rozvlákněním čediče. Slouží jako tepelná, zvuková a požární izolace. Má vynikající vlastnosti, je velice odolná a nehořlavá.

Znělec (fonolit) – šedý nebo zelenošedý, při úderu „zvoní“. Používá se jako drcený kámen a při výrobě keramiky.

Všechny horniny jsou součástí horninového cyklu, v němž se jedna přeměňuje v druhou – vyvřelé horniny erodují, vznikají z nich usazené horniny, které se v hloubkách mění na přeměněné a nakonec se mohou znovu roztavit na magma.

Petrologie 2 (Usazené horniny)

A) Učivo Petrologie 2

Usazené horniny, nazývané také sedimenty, vznikají rozpadáním (zvětráváním) jiných hornin, přenosem uvolněných částic a jejich následným usazením. Často se ukládají ve vrstvách, ty mohou pocházet z různých geologických období. Usazené horniny tvoří přibližně 70 % zemského povrchu. Je u nich charakteristická vrstevnatost. Tento jev nazýváme břidličnatost.

Podle způsobu vzniku dělíme usazené horniny na:

• Úlomkovité

• Chemické

• Organogenní (o těch se dozvíš v další kapitole)

Úlomkovité usazené horniny

Vznikají z úlomků hornin, které byly přeneseny větrem, vodou nebo ledem. Úlomky se při přenosu obrušují, čímž vznikají valouny nebo zrnka. 

Podle míry zpevnění je dělíme na nezpevněné úlomkovité horniny. Do této skupiny řadíme štěrk (tvořen většími oblými valouny, často se vyskytuje v říčních korytech), písek (drobná zrnka křemene, základní surovina pro vznik pískovce), spraš (jemný prach navátý větrem, často tvoří úrodné půdy) a jíl (složen převážně z jílových minerálů, má velmi malé částice). Ten dobře váže vodu, ve vlhku bobtná, po vyschnutí tvrdne. Je tvárný a snadno zpracovatelný, využívá se při výrobě keramiky, cihel a dlaždic. Má význam i ve stavebnictví.

Druhou skupinou jsou  zpevněné úlomkovité horniny.  Zpevněním štěrku  vzniká slepenec  (Obsahuje zaoblené valouny spojené tmelem, využívá se ve stavebnictví),  pískovec je tvořen stmelenými zrny písku, často dobře vrstevnatý). Pískovec má různou barvu podle příměsí. Používá se ve stavebnictví, na obklady, dlažby a ve sochařství. V přírodě vytváří výrazné skalní útvary. Jílovec vzniká zhutněním jílu, má velice jemnou strukturu a využívá se např. při výrobě cihel.

Chemické usazené horniny

Vznikají vysrážením látek z vodného roztoku vlivem změny teploty, tlaku nebo při odpařování vody. Často se tvoří v minerálních pramenech. Bauxit vzniká vyluhováním vápenců, obsahuje oxid hlinitý. Je důležitou rudou pro výrobu hliníku, který se využívá v elektronice a dalších odvětvích. Vyskytuje se např. v Austrálii, na Jamajce a v Surinamu. Travertin je porézní hornina tvořená kalcitem. Vzniká v minerálních pramenech a používá se jako dekorativní kámen.