6R/16 Ploštěnci

A) Učivo Ploštěnci

Ploštěnci jsou mnohobuněční živočichové. Většina ploštěnců má jeden tělní otvor, který slouží k příjmu i vyvrhování potravy. Někteří přijímají živiny celým povrchem těla. Žijí především ve vodním prostředí, případně se jedná o parazity zvířat a člověka.

Ploštěnce dělíme na tři důležité skupiny: ploštěnky, motolice a tasemnice.

Ploštěnky

Ploštěnky žijí ve sladkých i slaných vodách a některé druhy také v půdě. Naším zástupcem je ploštěnka mléčná, která se vyskytuje v čistých vodách pod kameny. Její tělo má hlavovou a ocasní část. Na břišní straně se nachází tělní otvor. Ploštěnky se živí různými organismy, které nacházejí na kamenech.

Na hlavové části těla mají jednoduchá miskovitá očka a hmatová ouška. Ploštěnky jsou většinou hermafrodité a mají velkou regenerační schopnost. Některé mořské ploštěnky bývají krásně zbarvené. Ploštěnka mléčná je také významným bioindikátorem, protože její výskyt svědčí o kvalitě a čistotě vody.

Motolice

Motolice jsou vnitřní parazité, proto je označujeme jako endoparazity. Mají velmi složitý vývojový cyklus a často ke svému životu potřebují více než jednoho mezihostitele.

Příkladem je motolice jaterní, která parazituje v játrech přežvýkavců, především ovcí. Ke svému vývoji potřebuje kromě konečného hostitele také vodního plže. Tímto parazitem se může nakazit i člověk, například z vody obsahující vývojová stádia parazita.

Dalším zástupcem je krevnička močová, která u člověka způsobuje záněty močového měchýře. Vyskytuje se především v Africe nebo také místy na Arabském poloostrově.

Tasemnice

Tasemnice jsou také vnitřní parazité zvířat i člověka. Mezi významné zástupce patří tasemnice bezbranná, jejímž mezihostitelem je kráva, a tasemnice dlouhočlenná, jejímž mezihostitelem je prase.

Tasemnice parazituje v tenkém střevě, kde se přichytává pomocí hlavičky. Dýchá celým povrchem těla a stejným způsobem přijímá i živiny. Její tělo je tvořeno velkým množstvím článků a může měřit i několik metrů. Koncové články se odlamují a jsou vylučovány stolicí.

Kráva nebo prase mohou při pastvě spolu s trávou pozřít vajíčka tasemnice. V jejich těle prodělá tasemnice další vývoj a larva se usadí ve svalech, kde vytváří boubel – zapouzdřenou larvu. Člověk se může nakazit pojídáním nekontrolovaného syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného hovězího či vepřového masa. Tasemnice se vyskytují téměř po celém světě, ale u nás je onemocnění tasemnicí velmi vzácné.

6R/16 Hlístice

A) Učivo Hlístice

Hlístice jsou mnohobuněční živočichové s různě dlouhým červovitým tělem. Nemají končetiny a pohybují se vlnivými pohyby těla. Patří mezi velmi početnou skupinu živočichů. Mnoho druhů hlístic žije volně v půdě nebo ve vodě, jiné druhy žijí jako parazité živočichů, včetně člověka, nebo parazitují na rostlinách (Parazit je organismus, který žije na úkor jiného organismu). Mohou způsobovat různá onemocnění nebo hospodářské škody. 

Hlístice mají poměrně složitou stavbu těla a jsou často odděleného pohlaví. Říkáme, že jsou gonochoristé. Rozmnožují se pohlavně (spojením samce a samice). Samec bývá menší než samice. Hlístice mívají složitý vývojový cyklus.

Škrkavka

Mezi nejznámější parazitické hlístice patří různé druhy škrkavek. Škrkavky parazitují ve střevech obratlovců, včetně člověka. Člověk se může nakazit například znečištěnou vodou, stolicí psů a koček nebo špatně umytou zeleninou. Vývojový cyklus škrkavky je poměrně složitý. Po požití vajíček se z nich v trávicí soustavě vyvinou drobné larvy, které pronikají střevní stěnou do krve. Krví jsou zaneseny do plic. Společně s hlenem jsou vykašlávány a následně spolknuty. Z larev vznikají ve střevech dospělé škrkavky, které zde parazitují.

Nákaza škrkavkami se může projevovat únavou a trávicími obtížemi. Štěňata se mohou nakazit již v děloze nebo z mateřského mléka feny.

Roup dětský

Dalším známým parazitem je roup dětský. Roupy žijí v tlustém střevě člověka. Roup dětský má drobné červovité tělo. Samičky v noci vylézají a kladou vajíčka v okolí konečníku, což způsobuje silné svědění.

Vajíčka roupů se mohou přenášet například znečištěným prádlem nebo se drží za nehty hostitele. Tento parazit se často objevuje především u malých dětí.

Hlístice parazitující na rostlinách

Některé hlístice parazitují na rostlinách. Tyto hlístice nazýváme háďátka. Háďátka parazitují na kořenech rostlin, výrazně snižují úrodu a mohou způsobit i úhyn rostlin. Zemědělci proti nim bojují chemickými i biologickými metodami.

Mezi známé zástupce patří například háďátko bramborové, které je významným škůdcem brambor, nebo háďátko řepné, které parazituje na kořenech řady rostlin, především řepy.