6R/1 Planeta Země

A) Učivo Planeta Země (Vesmír a vznik Země)

Podle teorie zvané Velký třesk (Big Beng) vznikl vesmír přibližně pře 14 miliardami let.  Z miniaturního bodu, nepředstavitelně hmotného, se tehdy uvolnilo obrovské množství energie a hmoty, ze které se postupně vytvořila všechna vesmírná tělesa – hvězdy, planety a měsíce. Naše sluneční soustava náleží do Galaxie Mléčné dráhy. Tvoří ji osm planet: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Tyto planety obíhají kolem Slunce, naší centrální hvězdy. Nejvzdálenější planetou od Slunce je Neptun, Zemi obklopují planety Venuše a Mars.

Planeta Země vznikla asi před 4,6 miliardami let a její současná podoba se vyvíjela velmi dlouho. Vzhled, vlastnosti a život na Zemi se měnily postupně během geologické historie.

Země se skládá ze tří základních vrstev:

• Zemské jádro – střed planety, velmi horké a tvořené převážně železem a niklem.

• Zemský plášť – nachází se nad jádrem, zahrnuje svrchní a spodní plášť.

• Zemská kůra – nejvrchnější a nejtenčí vrstva, na které žijeme.

6R/2 Život na Zemi 1

A) Učivo Život na Zemi 1 (Pojmy, vznik života na Zemi)

Přírodu rozdělujeme na živou a neživou. Živá příroda zahrnuje všechny organismy na Zemi. Pro každý živý organismus jsou charakteristické projevy života Vše živé potřebuje pro svoji existenci určité podmínky – vzduch, vodu, světlo a živiny. Neživá příroda projevy života nemá a nevyžaduje specifické podmínky.

Podmínky života na Zemi jsou pro všechny organismy nezbytné. Vzduch obsahuje kyslík, který rostliny produkují při fotosyntéze. Většina organismů ho potřebuje k dýchání. Voda se na Zemi vyskytuje ve třech skupenstvích a tato vlastnost umožňuje život v různých prostředích. Světlo je zdrojem energie pro fotosyntézu, bez které by neprobíhal koloběh kyslíku a živin. Živiny jsou látky potřebné pro stavbu těla a zajištění životních procesů. Organismy je získávají z vnějšího prostředí nebo si je vyrábějí samy (např. rostliny fotosyntézou).

Projevy života jsou vlastnosti společné všem organismům. Patří sem:

Tyto podmínky a projevy života jsou základem pro existenci všech organismů na Zemi.

6R/3 Život na Zemi 2

A) Učivo Život na Zemi 2 (Pojmy, vznik života na Zemi)

Součástí naší planety je několik „sfér“, které se navzájem ovlivňují. Atmosféra je vzdušný obal Země, chrání planetu a umožňuje život. Hydrosféra zahrnuje veškerou vodu, oceány, moře, řeky, potoky, jezera, podzemní i dešťovou vodu. Litosféra je pevný obal Země tvořený zemskou kůrou a svrchní částí zemského pláště. Biosféra představuje veškerý život  na Zemi.

Otázka, jak se na Zemi život objevil, patří k největším záhadám vědy. Přesný průběh neznáme, ale existuje několik hlavních teorií:

• Kreacionismus – život byl stvořen nadpřirozenou mocí, například Bohem.

• Panspermie – život byl zavlečen z vesmíru, například pomocí meteoritů či kosmického prachu.

• Abiogeneze – život vznikl na Zemi z neživé hmoty chemickými procesy (tzv. chemická evoluce).

V minulosti lidé věřili také teorii, která byla později vyvrácena – samoplození neboli spontánní generace. Podle této představy mohli živí tvorové vznikat běžně z neživé hmoty (např. žáby z bahna, myši ze zkaženého obilí). Tuto domněnku vyvrátili pokusy Fracesca Rediho a Louise Pasteura.

Velmi důležitá je evoluční teorie. Ta popisuje, jak se život po svém vzniku vyvíjel od jednoduchých forem ke složitějším, a to bez ohledu na to, jakým způsobem vznikl. Významnou osobností, která ovlivnila naše chápání vývoje života, byl Charles Darwin. Tento britský přírodovědec v roce 1859 představil svou teorii přírodního výběru, podle které přežívají a předávají své vlastnosti dál jedinci, kteří jsou nejlépe přizpůsobeni prostředí. Darwinova práce položila základy moderní evoluční biologie.

Vývoj planety se dělí na několik období: předgeologické období, prahory, starohory, prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory. První živé organismy, jednobuněčné prokaryotní buňky, se objevily v prahorách. Od té doby se život neustále vyvíjí, tento proces nazýváme evoluce. V současnosti žijeme ve čtvrtohorách.