Vodu přijímá kořeny z půdy a dopravuje ji až do listů. Oxid uhličitý vstupuje do listu drobnými otvory (průduchy) ze vzduchu. Světelná energie je zachycována právě pomocí chlorofylu.

Při fotosyntéze dochází k přeměně těchto jednoduchých látek na látky složitější. Rostlina z vody a oxidu uhličitého vytváří glukózu, což je jednoduchý cukr, který slouží jako zdroj energie i stavební látka. Vedlejším produktem celého procesu je kyslík, který se uvolňuje do atmosféry. Celý proces se dá zapsat zjednodušenou chemickou rovnicí:

6CO2+6H2O + světelná energie→C6H12O6+6O2 

Fotosyntéza se skládá ze dvou částí. Ve světelné fázi se rozkládá voda a do ovzduší se uvolňuje kyslík. V temnostní fázi dochází k přeměně oxidu uhličitého na cukr.

Díky fotosyntéze jsou rostliny schopné vytvářet organické látky. 

Význam fotosyntézy je pro život na Zemi obrovský. Právě díky ní vznikají organické látky, které jsou výživou nejen pro rostliny, ale i pro všechny živočichy. Fotosyntéza je navíc zdrojem kyslíku, který dýchají téměř všechny organismy. Současně pomáhá udržovat rovnováhu mezi množstvím oxidu uhličitého a kyslíku v atmosféře.

Fotosyntézu je možné chápat jako protějšek buněčného dýchání. Při fotosyntéze rostlina přijímá oxid uhličitý a vodu, využívá světelnou energii a vytváří cukr a kyslík. Naopak při buněčném dýchání se cukr a kyslík rozkládají a vzniká oxid uhličitý, voda a energie potřebná pro životní pochody. Tyto dva procesy se tedy vzájemně doplňují a dohromady tvoří základní podstatu života na Zemi.

6R/12 Řasy

A) Učivo Řasy

Řasy jsou jednoduché organismy, které dokážou fotosyntézou vyrábět organické látky a uvolňovat kyslík. Podle převládajícího barviva se dělí na červené, hnědé a zelené. Mají velký význam v přírodě, vytvářejí značnou část kyslíku na Zemi a slouží jako potrava pro mnoho vodních živočichů.

Řasy nejsou jedna jednotná skupina. Patří sem různé organismy, které mohou být jednobuněčné i mnohobuněčné. Jejich tělo se nazývá stélka. Vyskytují se ve sladkých i slaných vodách, někdy i na vlhkých místech na souši.

Červené řasy – ruduchy

Červené řasy patří mezi rostliny. Většinou jsou mnohobuněčné a žijí hlavně v mořích. Mají červené zbarvení a pro člověka mají značný hospodářský význam. Z některých druhů, například rodu Gelidium, se získává rostlinná želatina zvaná agar, která se používá v potravinářství i v laboratořích. 

Hnědé řasy

Hnědé řasy patří do skupiny Chromista a žijí převážně v mořích. Mnohé z nich tvoří mohutná těla – chaluhy, které mohou dorůstat několika metrů. Chaluhy jsou potravou pro mořské živočichy a využívají se i jako potrava pro člověka. Obsahují hodně jódu, a proto jsou jeho důležitým zdrojem.
K hnědým řasám bývají řazeny také rozsivky, jednobuněčné mikroskopické organismy s křemičitou schránkou. Jejich schránky se ukládají na dně moří a vzniká z nich hornina křemelina, používaná například při výrobě filtrů. Rozsivky tvoří významnou součást planktonu a podílejí se na tvorbě kyslíku.

Zelené řasy

Zelené řasy jsou nejblíže příbuzné vyšším rostlinám. Vyskytují se ve sladkých i slaných vodách a na vlhkých místech. Mezi zelenými řasami najdeme jednoduché jednobuněčné druhy, jako je Chlorella, i mnohobuněčné formy s tělem podobným rostlinám.
Známým zástupcem je váleč koulivý (Volvox globator) – sladkovodní řasa, jejíž buňky tvoří kulovité kolonie. Další příklad představuje vláknitá řasa šroubatka (Spirogyra), jejíž chloroplasty mají spirálovitý tvar. Některé zelené řasy se využívají jako potravní doplňky.

Krásnoočka

Krásnoočka (Euglena) nejsou pravé řasy, ale řadí se do samostatné skupiny. Mají schopnost fotosyntézy, zároveň se však dokáží živit i přijímáním potravy. Pohybují se pomocí bičíku. Jsou proto zajímavým přechodem mezi rostlinným a živočišným způsobem života.

6R/13 Houby

A) Učivo Houby

Houby tvoří samostatnou říši organismů, která se odlišuje od rostlin i živočichů. Na rozdíl od rostlin nevykonávají fotosyntézu, a proto si nedokáží vyrábět vlastní zdroje energie. Základem jejich těla jsou jemná vlákna nazývaná hyfy. Soubor těchto vláken tvoří mycelium, neboli podhoubí, které se nachází v půdě nebo v jiném podkladu. Z podhoubí vyrůstají nadzemní orgány zvané plodnice. Plodnice se obvykle skládají z třeně a klobouku, jehož spodní strana je tvořena lupeny nebo rourkami. Zde vznikají výtrusy, jimiž se houby rozmnožují.

Říše hub je nesmírně rozmanitá. Nezahrnuje pouze houby vytvářející plodnice, ale také plísně a kvasinky, které se odlišují stavbou i způsobem života.