Jak vypadá tělo ryb? Jaká je jeho stavba? Zde spolu projdeme základní učivo o rybách. Poznáme, v jakém prostředí žijí a jak jsou k tomuto prostředí přizpůsobené. Nahlédneme do světa ploutví a šupin, ale poznáme naprosto zvláštní struktury ryb, jakými jsou plynový měchýř nebo postranní čára. Na této stránce jsou shrnuty poznatky z prvních třech prezentací věnovaných rybám.
Ryby jsou početnou a rozmanitou skupinou obratlovců. Obývají sladké i slané vody téměř po celém světě. Žijí v řekách, jezerech, mořích i oceánech a jejich tělo je velmi dobře přizpůsobeno životu ve vodním prostředí.
Patří mezi studenokrevné živočichy – to znamená, že si nedokážou vyrábět vlastní teplo a jejich tělesná teplota závisí na okolní vodě. Dýchají žábrami, kterými získávají kyslík z vody. Povrch těla ryb je většinou pokryt šupinami, které je chrání. Většina ryb má kostěnou kostru a pohybují se pomocí ploutví, které jim umožňují rychlý a obratný pohyb.
Základní rozdělení ryb
Ryby dělíme podle stavby ploutví a kostry do dvou základních skupin:
Svaloploutvé ryby – mají masité, svalnaté párové ploutve. Tato skupina je dnes zastoupena jen několika málo druhy (např. latimérie podivná), ale právě z této skupiny se vyvinuli první obojživelníci.
Paprskoploutvé ryby – jejich ploutve jsou tvořeny kostěnými paprsky a jsou to ryby, které známe nejčastěji (kapři, štiky, okouni, lososi atd.).
Latimérie podivná
sybarite48, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=20649196
Bahník australský
Mitch Ames – CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=35725286
Ryby jsou vodní obratlovci, kteří žijí ve sladkých i slaných vodách. Jsou studenokrevné – jejich tělesná teplota se přizpůsobuje okolí. Dýchají žábrami a jejich tělo je kryto šupinami. Mají kostěnou kostru a pohybují se pomocí ploutví.
Rozdělujeme je na:
svaloploutvé – mají svalnaté párové ploutve (např. latimérie),
paprskoploutvé – ploutve tvořené kostěnými paprsky (většina ryb, např. kapr, štika, okoun).
Ryby jsou nejpočetnější skupinou obratlovců na Zemi.
Ryby jsou vodní obratlovci, jejichž tělo je dobře přizpůsobeno životu ve vodě. Žijí ve sladkých i slaných vodách a jejich tělesná stavba jim umožňuje efektivní pohyb pod vodní hladinou. Tělo ryb má typický hydrodynamický tvar – to znamená, že je protáhlé a zúžené, podobné torpédu. Tento tvar snižuje odpor vody a umožňuje rybě snadno plavat. Tělo se dělí na tři hlavní části: hlavu (s ústy, očima a žábrami), trup (nese většinu ploutví), ocasní část (důležitá pro pohyb vpřed).
Orgánem pohybu ryb jsou ploutve. Dělíme je na:
párové ploutve – prsní a břišní
nepárové ploutve – hřbetní, řitní a ocasní
U některých ryb (například lososovitých) najdeme navíc malou tukovou ploutev, která nemá paprsky a nachází se mezi hřbetní a ocasní ploutví. Ploutve jsou tvořeny blánou vyztuženou kostěnými nebo chrupavčitými paprsky, které jim dodávají pevnost. Pohyb ploutví umožňují svaly, které se nacházejí pod kůží.
Povrch těla ryb bývá kryt šupinami, které chrání tělo před mechanickým poškozením a infekcí. Pod šupinami je kůže, která obsahuje slizové žlázy. Sliz, který ryba vylučuje, snižuje tření při pohybu ve vodě a chrání tělo před vysycháním a mikroorganismy.
Rozlišujeme tři hlavní typy šupin:
ganoidní – silné, nepřekrývající se šupiny (např. u jeseterů),
cykloidní – hladké, zaoblené šupiny (např. u kapra),
ktenoidní – šupiny s jemnými zoubky na zadním okraji (např. u okouna).
Na šupinách lze někdy rozeznat soustředné růstové linie, podle kterých lze odhadnout věk ryby.
A - Ganoidní šupiny (původní typ šupin - jeseteři)
B - Cykloidní šupiny (nejčastější šupiny)
C - Ktenoidní šupiny (okounovité ryby)
Ryby žijí ve vodě a proto mají hydrodynamický tvar těla. Orgány pohybu jsou ploutve - párové jsou břišní a prsní, nepárové ocasní, hřbetní a řitní. Tělo ryb je kryto šupinami, jejich kůže produkuje sliz, Kůže ryb produkuje sliz, který chrání před vysycháním, napadením mikroorganismy a usnadňuje pohyb ve vodě.