Pohybová soustava, učivo a zápisy

Na tomto místě najdeš kompletní výklad k prezentacím, které pojednávají o pohybové soustavě. V úvodu se dozvíš, co tvoří pohybovou soustavu a jaké plní v těle funkce. Dále se seznámíš s vnitřní stavbou kosterního svalu a způsobem, jak jsou svaly připojeny ke kostře. V závěru první kapitoly nechybí ani základní rozdělení svalů. Ve druhé kapitole budeš mít možnost poznat základní svaly celého těla a jak je třeba o ně pečovat.

Pohybová soustava 1

Pohybová soustava 2

Pohybová soustava 1

A) Učivo Pohybová soustava 1 (Funkce svalů, stavba a dělení svalů)

Svalová soustava člověka zahrnuje více než 600 svalů. Většinu z nich tvoří kosterní svaly, které jsou připojeny ke kostře a společně s kostmi a klouby umožňují pohyb těla. Kosterní svaly jsou tvořeny příčně pruhovanou svalovinou a jejich činnost můžeme většinou ovládat vůlí.

Funkce svalové soustavy

Nejdůležitější funkcí svalů je zajištění pohybu těla a jeho jednotlivých částí. Svaly se však uplatňují také při udržování správného držení těla a pomáhají stabilizovat klouby. Některé svaly chrání vnitřní orgány a svaly obličeje nám umožňují vyjadřovat nálady a pocity. Sval má schopnost se aktivně stáhnout, a tím se zkrátit. Sám se však nedokáže aktivně prodloužit. K jeho prodloužení dochází například působením jiného svalu.

Při svalové činnosti vzniká teplo, které pomáhá udržovat stálou tělesnou teplotu. Když je nám zima, svaly se mohou začít rychle a mimovolně stahovat. Tento děj označujeme jako třes. Jeho prostřednictvím si tělo vytváří potřebné teplo.

Jak svaly pohybují kostmi?

Většina kosterních svalů je připojena ke kostem pomocí šlach. Šlacha je pevná a pružná vazivová část svalu, která přenáší sílu svalového stahu na kost. Sval bývá ke kostře připojen nejméně na dvou místech. Jedno z nich označujeme jako začátek svalu a druhé jako úpon.

Při stažení se sval zkrátí a zatáhne za šlachu. Šlacha přenese tah na kost a ta se začne pohybovat. Kosti a klouby přitom fungují jako páky. Místem otáčení je zpravidla kloub.

Pohyb obvykle nevzniká činností jediného svalu. Svaly většinou spolupracují ve skupinách a některé z nich mají opačný účinek. Takové svaly označujeme jako protichůdné svaly. Příkladem jsou dvojhlavý a trojhlavý sval pažní. Dvojhlavý sval pažní neboli biceps ohýbá horní končetinu v loketním kloubu. Trojhlavý sval pažní neboli triceps ji naopak natahuje. Když se jeden z těchto svalů stáhne, druhý se uvolní a prodlouží. Při pohybu opačným směrem si svaly své úlohy vymění.

Protichůdná činnost dvojhlavého a trojhlavého svalu pažního při ohýbání a natahování paže.

Vnitřní stavba svalu

Základní částí svalu je svalové bříško. Jeho povrch pokrývá pevná vazivová blána, kterou nazýváme svalová povázka. Ta sval chrání, odděluje jej od okolních tkání a pomáhá udržovat jeho tvar.

Svalové bříško se skládá ze svalových snopců. Ty jsou tvořeny menšími snopečky ze svalových vláken. Svalová vlákna jsou schopna stahu. Jednotlivá vlákna, snopečky i snopce jsou spojeny vazivem. Vazivové obaly na koncích svalu postupně přecházejí ve šlachu, kterou je sval připojen ke kosti.

Každým svalem procházejí cévy a nervy. Cévy přivádějí svalovým buňkám kyslík a živiny a odvádějí z nich oxid uhličitý a další odpadní látky. Proto svaly potřebují hustou síť cév. Nervy přenášejí ke svalovým vláknům pokyny z nervové soustavy.

Vznik svalového stahu

Svalový stah začíná nervovým vzruchem, který je přiveden ke svalovým vláknům. Svalová vlákna na tento pokyn reagují stažením a zkrácením. Postupně se zkrátí svalové snopečky, snopce a nakonec celé svalové bříško. Zkrácený sval zatáhne za šlachu, ta pak přenese tah na kost a vyvolá její pohyb. Svalový stah může být velmi rychlý, například při běhu, hodu nebo prudkém pohybu ruky. Jindy svaly zůstávají částečně stažené delší dobu.

Energie pro svalovou práci

Ke své práci potřebují svalové buňky neustálý přísun energie. Krev jim přivádí živiny, především cukr, a kyslík. V buňkách se z glukózy za přítomnosti kyslíku uvolňuje energie potřebná pro svalový stah. Při tomto ději vzniká také oxid uhličitý, voda a teplo.

Oxid uhličitý je krví odváděn do plic a následně jej vydechujeme. Při pohybu se proto zrychluje dýchání i srdeční činnost.

Při velmi intenzivní nebo dlouhotrvající námaze nemusí přísun kyslíku odpovídat potřebám pracujících svalů. Část energie se potom získává bez dostatečného využití kyslíku. Ve svalech se mění vnitřní prostředí a hromadí se produkty látkové přeměny. Sval postupně ztrácí schopnost podávat stejný výkon, unavuje se a můžeme v něm pociťovat bolest. Po ukončení námahy musí organismus doplnit kyslík a zásoby energie.

Dělení svalů

Svaly můžeme rozdělovat podle počtu hlav neboli začátků svalu. Podle tohoto hlediska rozlišujeme svaly jednohlavé, dvojhlavé, trojhlavé a čtyřhlavé. Příkladem jednohlavého svalu je sval pažní. Dvojhlavý sval pažní se označuje také jako biceps a trojhlavý sval pažní jako triceps. Čtyřhlavý sval stehenní, nazývaný také kvadriceps, se nachází na přední straně stehna.

Dalším hlediskem je tvar a délka svalu. Podle nich rozlišujeme svaly krátké, dlouhé, kruhové a ploché. Dlouhé svaly se často nacházejí na končetinách. Kruhové svaly obklopují některé tělní otvory a svým stažením je mohou uzavírat nebo zužovat. Najdeme je například kolem očí a úst. Ploché svaly vytvářejí široké svalové vrstvy, například na trupu.

Podle umístění na těle dělíme svaly na svaly hlavy a krku, svaly trupu, svaly horních končetin a svaly dolních končetin. Jednotlivé skupiny svalů se liší svou stavbou i úkoly, které v lidském těle plní.

B) Zápis do sešitu Pohybová soustava 1 (Funkce svalů, stavba a dělení svalů)

První část

Svalová soustava člověka = více než 600 svalů. Většinu z nich tvoří kosterní svaly. Jsou tvořeny příčně pruhovanou svalovinou a jejich činnost můžeme ovládat vůlí. Hlavní funkce svalové soustavy: umožňují pohyb těla, správné držení těla, stabilizace kloubů, vytvářejí tělesné teplo

Většina kosterních svalů je připojena ke kostem pomocí šlach. Šlacha je pevná a pružná vazivová část svalu. Při stažení se sval zkrátí a táhne za kost, čímž vyvolá pohyb. Kosti a klouby přitom fungují jako páky a místem otáčení je zpravidla kloub.

Sval se dokáže aktivně stáhnout a zkrátit (nedokáže se aktivně prodloužit). Příkladem jsou: dvojhlavý sval pažní, který paži ohýbá a trojhlavý sval pažní, který paži natahuje. Stavba svalu - základní částí svalu je svalové bříško. Jeho povrch pokrývá vazivová svalová povázka.

Vnitřní stavba:

svalové bříško → svalové snopce → svalové snopečky → svalová vlákna

Vazivo spojuje svalová vlákna do snopečků a snopců. Každým svalem procházejí: cévy, které přivádějí kyslík a živiny, nervy, které přenášejí pokyny ke svalovým vláknům.

Druhá část

Při námaze nemusí přísun kyslíku do svalů stačit. Část energie se potom získává bez dostatečného využití kyslíku. Ve svalech se hromadí produkty látkové přeměny, sval se unavuje a může bolet. Organismus musí doplnit kyslík a zásoby energie. Podle počtu hlav neboli začátků svalu rozlišujeme např:

sval jednohlavý – například sval pažní,
sval dvojhlavý – dvojhlavý sval pažní neboli biceps,
sval trojhlavý – trojhlavý sval pažní neboli triceps,
sval čtyřhlavý – čtyřhlavý sval stehenní neboli quadriceps.

Podle tvaru a délky rozlišujeme: svaly krátké, svaly dlouhé, svaly kruhové, svaly ploché. Kruhové svaly obklopují některé tělní otvory. Ploché svaly vytvářejí široké svalové vrstvy. Podle místa na těle rozlišujeme: svaly hlavy a krku, svaly trupu, svaly horních končetin, svaly dolních končetin.

Pohybová soustava 2

A) Učivo Pohybová soustava 2 (Vybrané skupiny svalů, svaly a pohyb)

Svaly hlavy a krku

Mezi důležité svaly hlavy patří mimické a žvýkací svaly. Mimické svaly se upínají do kůže obličeje, a proto mohou vytvářet velmi jemné pohyby. Umožňují nám například usmívat se, mračit se, mrkat nebo svrašťovat čelo. Díky nim můžeme vyjadřovat radost, smutek, překvapení nebo hněv. Mimické svaly se tak podílejí na neverbální komunikaci. Některé z nich se uplatňují také při řeči. K mimickým svalům patří například kruhový sval oční, kruhový sval ústní, sval lícní, sval tvářový, sval nosní, sval bradový a sval týločelní.

Žvýkací svaly pohybují dolní čelistí. Umožňují kousání a rozmělňování potravy. Jedním z nejvýznamnějších žvýkacích svalů je sval žvýkací, který se nachází na boční straně obličeje.

Významným svalem krku je zdvihač hlavy. Probíhá po obou stranách krku. Uplatňuje se při kývání a otáčení hlavy.

Svaly trupu

Svaly trupu rozdělujeme na svaly zádové, svaly hrudníku a svaly břišní. Zádové svaly zpevňují páteř a umožňují její pohyby a pohyby trupu. Některé z nich se podílejí také na pohybech horních končetin. Mezi významné zádové svaly patří sval trapézový a široký sval zádový.

Svaly hrudníku se podílejí na pohybu horních končetin a na dýchání. Významný je velký prsní sval a mezižeberní svaly. Hlavním nádechovým svalem je bránice, která odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní.

Břišní svaly tvoří a zpevňují břišní stěnu. Chrání a podpírají orgány uložené v dutině břišní. Umožňují předklánění a otáčení trupu a pomáhají také při výdechu. K nejznámějším břišním svalům patří přímý sval břišní a šikmé břišní svaly.

Svaly horních končetin

Svaly horních končetin umožňují nejen pohyb celé paže, ale také velmi přesné pohyby ruky a prstů. Rozdělujeme je na svaly pletence a ramene, svaly paže, svaly předloktí a svaly ruky.

Deltový sval pokrývá ramenní kloub a pohybuje paží v rameni. D Na přední straně paže se nachází dvojhlavý sval pažní neboli biceps. Jeho hlavním úkolem je ohýbat horní končetinu v loketním kloubu. Na zadní straně paže leží trojhlavý sval pažní neboli triceps, který horní končetinu v lokti naopak natahuje. Biceps a triceps pracují jako protichůdná dvojice svalů. Při ohnutí předloktí se biceps stáhne a zkrátí, zatímco triceps se uvolní. Při natažení předloktí se stáhne triceps a biceps se uvolní. Podobné protichůdné dvojice svalů umožňují také pohyby v dalších kloubech.

Svaly předloktí pohybují zápěstím a prsty. Drobné svaly ruky umožňují přesné pohyby jednotlivých prstů, které potřebujeme například při psaní, kreslení, zapínání knoflíků nebo uchopování malých předmětů.

1 - svaly pletence horní končetiny, 2 - svaly paže, 3 - svaly předloktí, 4 - svaly ruky

Svaly dolních končetin

Svaly dolních končetin nesou značnou část hmotnosti těla. Umožňují nám stát, chodit, běhat, skákat, sedat si, vstávat a udržovat rovnováhu. Rozdělujeme je na svaly pletence dolní končetiny, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy.

K významným svalům pletence dolní končetiny patří hýžďové svaly. Na přední straně stehna se nachází čtyřhlavý sval stehenní, který natahuje dolní končetinu v koleni. Uplatňuje se například při vstávání, chůzi do schodů nebo kopnutí do míče.

Na zadní straně stehna leží dvojhlavý sval stehenní. Ten pomáhá dolní končetinu v koleni ohýbat.

V zadní části bérce se nachází trojhlavý sval lýtkový. Umožňuje zvednout patu a postavit se na špičky. Je důležitý při chůzi, běhu a skákání. Další svaly bérce a drobné svaly nohy pohybují chodidlem a prsty a pomáhají udržovat stabilitu těla.

1 - sval hýžďový, 2 - čtyřhlavý sval stehenní, 3 - dvojhlavý sval stehenní, 4 - dvojhlavý sval lýtkový, 5 - svaly bérce, 6 - svaly nohy

Význam pohybu

Pravidelný pohyb prospívá celému organismu. Posiluje svaly, podporuje pevnost kostí a pomáhá udržovat správné držení těla. Zlepšuje činnost srdce a krevní oběh, pomáhá udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost a příznivě působí také na psychiku. Pohyb by měl být pravidelný, pestrý a přiměřený věku i zdravotnímu stavu člověka.

Poruchy svalové soustavy

Svalová dystrofie označuje skupinu převážně dědičných onemocnění, při kterých se postupně poškozují svalová vlákna a svaly slábnou. U závažnějších forem může člověk postupně ztratit schopnost samostatné chůze a potřebovat vozík. Svalové dystrofie zatím většinou nelze zcela vyléčit, léčba a rehabilitace však mohou zmírňovat obtíže a u některých typů zpomalovat průběh onemocnění.

Obrna znamená částečnou nebo úplnou ztrátu schopnosti pohybovat určitou částí těla. Nemusí jít o onemocnění samotných svalů. Příčinou může být poškození mozku, míchy nebo nervů, které svaly řídí. Zvláštním infekčním onemocněním je dětská obrna neboli poliomyelitida. Způsobuje ji poliovirus, který může napadnout nervovou soustavu a poškodit nervové buňky ovládající svaly. Následkem může být ochrnutí, nejčastěji dolních končetin. Proti dětské obrně chrání účinné očkování.

B) Zápis do sešitu Pohybová soustava 2 (Vybrané skupiny svalů, svaly a pohyb)

První část

Mezi důležité svaly hlavy patří mimické a žvýkací svaly. Mimické svaly se upínají do kůže obličeje a umožňují jemné pohyby. Mění výraz obličeje, podílejí se na řeči a neverbální komunikaci. Patří mezi ně například kruhový sval oční, kruhový sval ústní a sval lícní. Žvýkací svaly pohybují dolní čelistí a umožňují rozmělňování potravy. Zdvihač hlavy probíhá po stranách krku. Umožňuje předklánění, zdvihání a otáčení hlavy.

Svaly trupu rozdělujeme na: svaly zádové, svaly hrudníku, svaly břišní.

Zádové svaly zpevňují páteř a pomáhají udržovat vzpřímené držení těla. Umožňují hlavně pohyby páteře a trupu. Příklady: sval trapézový, široký sval zádový. Svaly hrudníku se podílejí na pohybu horních končetin a na dýchání. Velký prsní sval pohybuje horní končetinou. Mezižeberní svaly se účastní dýchání. Bránice je hlavním nádechovým svalem.

Břišní svaly zpevňují břišní stěnu, chrání a podpírají orgány dutiny břišní. Umožňují předklánění a otáčení trupu a podílejí se na výdechu. Mezi břišní svaly patří: přímý sval břišní, šikmé břišní svaly.

Druhá část

Svaly horních končetin umožňují přesné pohyby. Rozdělujeme je na svaly: pletence a ramene, paže, předloktí a ruky.

Důležité svaly a jejich funkce:

Deltový sval pohybuje paží v ramenním kloubu.
Dvojhlavý sval pažní (biceps) ohýbá paži v lokti.
Trojhlavý sval pažní (triceps) paži v lokti natahuje.
Svaly předloktí pohybují zápěstím a prsty.
Drobné svaly ruky umožňují přesné pohyby prstů.

Biceps a triceps pracují proti sobě: Při ohnutí předloktí se biceps stáhne a triceps se uvolní. Při natažení předloktí se triceps stáhne a biceps se uvolní. Svaly dolních končetin nesou hmotnost těla. Umožňují chůzi, běh, sedání a další pohyby nohou i celého těla.

Rozdělujeme je na svaly: pletence dolní končetiny, stehna, bérce, nohy. Důležité svaly a jejich funkce:

Hýžďové svaly pohybují dolní končetinou v kyčelním kloubu.
Čtyřhlavý sval stehenní natahuje dolní končetinu v koleni.
Dvojhlavý sval stehenní pomáhá dolní končetinu v koleni ohýbat.
Trojhlavý sval lýtkový umožňuje postavit se na špičky.
Svaly bérce a nohy pohybují chodidlem a prsty.

Třetí část

Pravidelný pohyb posiluje svaly a kosti, podporuje správné držení těla, činnost srdce a krevní oběh. Pomáhá udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost a příznivě působí na psychiku. Pohyb má být pravidelný, pestrý a přiměřený.

Svalová dystrofie je skupina převážně dědičných onemocnění, při kterých se poškozují svalová vlákna a svaly postupně slábnou. Léčba může obtíže zmírnit a někdy zpomalit průběh nemoci, ale onemocnění zatím nelze vyléčit.

Obrna je částečná nebo úplná ztráta schopnosti pohybovat určitou částí těla. Může být způsobena poškozením mozku, míchy nebo nervů. Dětská obrna je infekční onemocnění vyvolané poliovirem, který může poškodit nervové buňky řídící svaly. Chrání před ní očkování.

Zpět

Page updated

Google Sites

Report abuse